Pojďme společně zapomenout na včerejší nepovedený zápas proti Leedsu. Pomoci by k tomu měl rozhovor s partičkou hudebníků z Manchesteru: The Delphic
Partička tří mladíků z Manchesteru vydává v lednu své debutové album, které je prezentováno jako horká novinka roku 2010 a snad i jeden z nejúspěšnějších počinů anglických kapel
Matthew Cocksedge, Richard Boardman a James Cook – velcí fanoušci Manchesteru United už od svého dětství. Za vše mluví název jedné z písní na debutovém albu: Red lights…
Jak jste se vůbec dostali k United?
Rich: Moji prarodiče, když mi byl rok nebo dva, mi koupili oblečení v barvách Manchesteru United. Takže jsem vlastně neměl na výběr a babička s dědou rozhodli za mě. Už od dětství jsem byl zasvěcen United.
Matt: Pamatuji si, jak jsem jednou na základce seděl v šatně a kluci se začali bavit o tom, komu fandí. Většina řekla, že United, a tak jsem to řekl taky a začal fandit.
James: Na stadoin jsme to měli z domu poměrně daleko. Ale táta jezdil na Old Trafford každý týden na mopedu a pak mi doma vyprávěl o všech těch neuvěřitelných zážitcích s United a jeho fanoušky. Řekl jsem si: "to chci taky."
Jaká je tvoje první vzpomínka na Manchester United?
Rich: První zápas, na který se pamatuji, je ten ze sezóny 1993/1994. Prohráli jsme tehdy 1:0 s Wimbledonem. Byl jsem tehdy tak naštvaný, že jsem neustále házel tenisákem o zeď a přitom zničil několik obrazů. Snažil jsem se to později obhájit tím, že jsem to udělal jen z lásky k United, ale to mi z problémů nepomohlo:)
Matt: Dlouho jsem Manchesteru fandil jen prostřednictvím novin a časopisů. Jednou jsme však jeli se školou na výlet do Blackpoolu. Bylo to v roce 1995. Šli jsme na zápas Blackpoolu s Prestonem. Hrál tam i David Beckham, který tam byl tenkrát půjčen. Každý říkal, že ten hráč je skvělý. Tehdy dal gól z přímého kopu a já se o něj začal zajímat. To byl můj první osobní kontakt s někým, kdo byl svázán s Manchesterem.
Koho z hráčů jste obdivovali nebo obdivujete?
James: Jednoznačně Marka Hughese. Chtěl jsem, aby byl mým otcem a jednou jsem to řekl tomu svému skutečnému. Hned jsem jednu chytil. Nemyslím si, že by ho to tenkrát moc potěšilo.
Rich: Já miloval Garyho Pallistera. Jeho plakáty mi nahrazovaly tapety v mém pokoji. Potom to byl samozřejmě také Cantona – každý z nás mladých chtěl být jako Eric.
Když jste na turné, jste v kontaktu s United?
James: Samozřejmě, když cestujeme, nejde být zároveň na Old Trafford. Třeba při derby se City jsme zrovna hráli v Glasgow. Tak jsme zápas sledovali ilegálně v našem karavanu na počítači našeho technika.
Matt: Když dal Owen rozhodující gól, zařval jsem tak silně, že mi odešel hlas. Snažil jsem se ho nahodit zpět asi tři hodiny a nakonec se mi to povedlo. Myslel jsem, že budeme muset zrušit koncert.
Rich: Jsem rád, že jsem ten zápas viděl. Ale řeknu vám, že po Bellamyho gólu sem v našem malém karavanu řádil jako tornádo.
Jedna z vašich písní se jmenuje Red Lights. Je o United?
Matt: Jsem strašně rád, že mohu odpověděť ANO! Jsem strašně rád, že to došlo i fanouškům United a píseň už můžeme slýchat i během zápasu. Sice to ještě není hymna, ale i tak je to super! Moc nás to všechny těší!
A co bude dále? Co plánujete?
Matt: V lednu vyjde naše debutové album. Jsme teď krásně rozehřátí a tak asi rovnou napíšeme i druhou desku.
Album Delphiců vychází 11.1.2010. Čtyři písně jsou k dostání zdarma na www.delphic.cc/signup (nezkoušel jsem to:).
Delphic