Mnohými milován, ostatními nenáviden, ale všemi respektován. Takto by se dala v jedné větě dokonale popsat kariéra Alexe Fergusona, jednoho z nejlepších manažerů fotbalové historie a dost možná i největší fotbalovou osobností na celých Britských Ostrovech.
Jeho manažerská kariéra se začala odvíjet již ve Falkirku, kde zastával post hrajícího trenéra. Poté vedl spíše průměrné skotské kluby East Stirlingshire a St Mirren. Zlom nastal v roce 1978, kdy na lavičce slavného Aberdeenu nahradil Billyho McNeilla. Po úžasných triumfech, kterých u The Dons dosáhnul, se stěhoval na Old Trafford. To jistě ale všichni víme. (A ten kdo ne, má možnost si o tom přešíst více v sekci Historie, podsekce Manažeři.)
V tomto článku se však manažerskými schopnostmi Sira Alexe zabývat nebudu. Na řadu totiž přijde jeho hráčská minulost. A ta, ač to mnozí lidé nevědí, byla téměř stejně bohatá jako jeho trenérská přítomnost. Nechte se překvapit…
Celým jménem Alex Chapman Ferguson se narodil 31. prosince 1941 v Govanu (nedaleko Glasgow). Odmalička byl fanouškem “glasgowských jezdců”. Kopat do balónu začal jako amatér v týmu Queen’s Park, přičemž si svůj debut v útoku odbyl již v 16 letech. Svůj první zápas popsal jako noční můru, ačkoli při prohře 2-1 ve Stanraeru se jako jediný z mužstva dokázal zapsat mezi střelce. Queen’s Park byl pouze amatérský klub a tak musel mladý Alex pracovat v loděnicích v Clyde, kde se z něho stal činný zástupce zaměstnanců v odborech.
Přestože v dresu Queen’s Parku vstřelil 20 branek ve 31 zápasech, neměl místo v základní sestavě týmu jisté a východiskem z této situace byl přestup do St. Johnstonu v roce 1960. I když se mu zde střelecky dařilo stejně jako v bývalém klubu, stále si nemohl vydobýt pravidelné nastupování a místo toho pravidelně žádal o přestupy. Třebaže byl v týmu v nemilosti, neschopnost vedení přivést dalšího útočníka donutila manažera mužstva postavit rebela do zápasu s Glasgow Rangers. V tomto utkání se Alex zaskvěl a při překvapivém triumfu St. Johstonu odrovnal protivníka skvostným hattrickem. Následující léto, v roce 1964, si jej vyhlídnul Dunfermline, kde se stal poprvé profesionálním fotbalistou.
ZDE se můžete podívat na mužstvo Queen’s Parku, také s Alexem Fergusonem, který sedí jako první vpravo
V sezóně 1964-65 byl Dunfermline velkým adeptem na skotský ligový trůn a také se dostal do finále Skotského Poháru. Ferguson byl na finálové střetnutí vynechán ze sestavy, kvůli rozpačitému výkonu v lize proti jeho bývalému zaměstnavateli – St. Johstonu. Dunfermline vy finále prohrál 3-2 se Celticem a poté mu smolně, pouze o jeden jediný bod, utekl triumf v lize. Sezóna 1965-66 ale zachytila Alexe v úchvatné formě. Podařilo se mu totiž vstřelit 45 branek v 51 zápasech. Schválně ať zvedne ruku ten, komu se to na profesionální úrovni povedlo. Moc takových není…
Alex Ferguson v dresu Dumfermlinu, při hádce s hráči Celticu ve finále Skotského Poháru
V roce 1967 se připojil ke Glasgow Rangers za 65 tisíc liber, což v té době byla rekordní částka za hráče vyplacené mezi skotskými kluby. Byl mu vyčítán gól, který Rangers inkasovali ve finále Skotského Poháru v roce 1969 a byl donucen hrát za “béčko“ místo aby A týmu pomohl v lize. Podle jeho bratra, byl Ferguson touto zkušeností tak rozzuřen, že zahodil svou “poraženeckou” medaili. Byly zde názory, že trpěl diskriminací ze strany skotského giganta kvůli jeho sňatku s Cathie, která byla katoličkou a to se prý vedení klubu protestantů ani za mák nelíbilo. Tyto dohady ukončil sám Ferguson ve své autobiografii, kde píše, že v Rangers o náboženství jeho ženy věděli už při jeho příchodu do Ibrox Parku a že klub opustil velmi neochotně, v důsledku jeho výpadku po údajné chybě ve finále poháru.
Následující říjen měl o Alexe zájem, nyní již ze slávy ustupující, Nottingham Forest. Nicméně Fergieho drahá polovička nechtěla o stěhování do Anglie ani slyšet a tak si Alex vybral angažmá ve Falkirku. Právě tady dostal poprvé možnost seznámit se s funkcí manažera, neboť tady, jak jsem již výše zmiňoval, zastával post hrajícího trenéra. To trvalo jen chvíli, protože na místo manažera přišel John Prentice a zbavil Fergusona jeho manažerských odpovědností. Alex reagoval tím, že si opět vyžádal přestup a jako svou poslední hráčskou štaci si vybral Ayr United, kde svou kariéru útočníka zakončil v roce 1974.
Nakonec tu pro Vás mám statistiky, které Vás rozhodně překvapí. Snad alespoň natolik, jak překvapily mne.
Sezóna |
Klub |
Zápasy |
Branky |
1957–1960
CELKEM |
Queen’s Park
|
32
37
88
41
106
24
327 |
11
19
66
25
37
9
167 |