Brazilský obránce Rafael v utkání Ligy mistrů proti Bursasporu odehrál už 50. utkání v dresu Rudých ďáblů. Pro 20letého obránce to bylo navíc první evropské utkání od čtvrtfinále z minulé sezony proti Bayernu Mnichov, kdy dostal červenou kartu.
Jak se cítíš, když se ohlédneš zpátky na utkání proti Bayernu Mnichov?
No, hodně jsem se toho naučil. Udělal jsem asi hloupost, když jsem dostal první žlutou kartu za nakopnutí Van Bommela. Ale ta druhá žlutá karta za držení za dres Francka Riberyho… Nikdy by mě nenapadlo, že mi za to rozhodčí udělí kartu. Ale poučil jsem se z toho, nejenom z fotbalové stránky, ale i ze stránky osobního života. Nyní to musím hodit za hlavu a dívat se do budoucnosti.
Jaká byla po utkání nálada v šatně?
Říkal jsem si, že každý se na mě bude dívat a bude si říkat "Cos to udělal?". Ale Ryan Giggs a Paul Scholes ihned přišli za mnou a podpořili mě. Ale nejenom oni, také Jonny Evans, Gibbo, Rio a další. Všichni mě podpořili. Mnoho hráčů mě utěšovalo a povzbudili mě. Takový je tento klub.
Byla to jedna z nejtěžších fotbalových nocí v tvém životě?
Byla to nejhorší zkušenost v mém životě. Tu noc jsem se naučil, že během pár minut můžete spadnout z výšky pěkně dolů. V prvním poločase jsem hrál dobře, ale pak… no, vy víte, co se stalo. Kdybych se nenechal vyloučit, tak bychom pravděpodobně vyhráli a můj život by byl mnohem jednodušší. Nyní mám pocit, že musím všem znovu dokazovat, že mám na to být hráčem Manchesteru United.
Fanoušci Manchesteru United určitě ví, že jsi schopný hráč…
Já vím, ale hluboko uvnitř sebe cítím, že to musím znovu dokázat a hlavně to dokázat sobě, že mám na to hrát za tento velký klub. V této sezoně jsem odhodlaný uspět.
Myslíš si, že zápas v Turecku bude náročný?
V minulé sezoně jsem proti Besiktasi nehrál, ale můj bratr Fábio ano. Řekl mi, že fanoušci jsou zde opravdu šílení, po celých 90 minut řvou a fandí. V takové atmosféře si říkáte, že remíza by asi nebyla špatným výsledkem, ale v United chceme vždycky vyhrát, i na půdě soupeře.
Jsi chválen za své útočné schopnosti. Myslíš si, že tvoje obranná práce zůstává bez povšimnutí?
Ne, to si nemyslím. Jestli jsem potřeba k útoku, tak se tlačím dopředu, ale když musíme bránit, tak se samozřejmě vrátím. V minulosti jsem se pravděpodobně více tlačil do útoku než nyní. Hraním v Anglii jsem se toho ale hodně naučil a vím, že nemůžu vždy jenom útočit. Momentálně více bráním než jsem byl kdy zvyklý. Když jdu na hřiště, cítím se jako obránce. Vím, že mojí práci je zastavit protihráče, aby neskórovali.
Myslíš si, že v této sezoně bys mohl pravidelně nastupovat v základní sestavě?
Samozřejmě, že chci být pořád v základní sestavě a proto tvrdě pracuji, abych toho dosáhl. Když jsem přišel do klubu, byl jsem velmi mladý a věděl jsem, že nebudu pořád hrát. Není to tak, že si myslím, že bych nyní neměl nikdy být na lavičce náhradníků. Vždy doufám, že budu v základní sestavě. Musíte být připraven využít svojí šanci a záleží pouze na manažerovi Siru Alexu Fergusonovi, koho vybere. Pokud mě nevybere, potom musím tvrdě pracovat. Je důležité být trpělivý.
Za Manchester United si odehrál už 50 utkání, kolik bys jich chtěl ještě odehrát?
Nechci si stanovit nějaké limity, ale myslím si, že bych klidně mohl za Manchester United odehrát 500 utkání. Přišel jsem do Anglie, abych tvrdě pracoval a hrál fotbal. Chci to dělat co nejdéle. Každým zápasem si plním svůj životní sen .
V Manchesteru už jsi skoro tři roky, cítíš se už trochu jako Angličan?
No, mám rád brambůrky. Vždycky jsem měl rád brambůrky a tady v Anglii jich je spousta druhů. Jsem tak Angličan? (smích) Ne, vážně. Lidé jsou tady milí a nápomocní. Díky nim se tady cítím jako doma. v Manchesteru jsem opravdu šťastný.