Všichni známe populární český film Kulový blesk a podobně bych i nazval tenhle můj výjezd na mé první North West derby, nejvýstižnější by byl název Blesk z čistého nebe. Ale pěkně po pořádku…
místo : Old Trafford, Manchester, UK
datum a čas : 19.9.2010 Kick-off 13:30 BST (14:30 CET)
protagonisté : Manchester United x Liverpool http://www.manutd.com/ x http://www.liverpoolfc.tv/
výsledek : Manchester United x Liverpool 3:2
Cesta k představení v Divadle snů
jízdenky Otrokovice-Praha-Otrokovice – 740,-CZK
jízdenky Hlavní nádraží-Ruzyně-Hlavní nádraží – 52,-CZK
letenky Praha-Manchester-Praha – 2 381,-CZK (http://www.bmibaby.com/bmibaby/html/en/splash.htm)
ubytování – £0 (u slovenských přátel)
nápoje+jídlo – £25 (750,-CZK) (£1 jsem zakoupil za 30,00 Kč)
vstupenka – £110 (3 300,-CZK)
MHD-celodenní jízdenky – £9 (270,-CZK)
vidět North West derby na vlastní oči v Divadle snů : K NEZAPLACENÍ!!!!
Na všechno ostatní je tu MasterCard….
Můj bonmot na Old Trafford:
„kdo byl – ten pochopil
kdo nebyl – ten nepochopil
kdo byl a nepochopil – ten stál v sektoru HOSTŮ“
Mé první North West derby
Reportáž:
8.8.2010 společně s kamarády sleduji ve Wembley zápas Community Shield mezi Manchesterem United a Chelsea, které si naplno užíváme. Po závěrečném hvizdu se radujeme z vítězství Rudých ďáblů a zisku první trofeje v nové sezoně, byť její prestiž je malá. Atmosféra ve Wembley byla parádní a celý náš výjezd za kanál La Manche jsme si vychutnali se vším všudy. Bylo to krásné fotbalové představení a já jsem si mohl po zápase udělat na svou pomyslnou pažbu „Arch rivalů“ další zářez na počest vítězství nad jedním z nich. Cestou zpět však začínám spřádat plány na můj další výjezd, tentokrát však na Old Trafford do Manchesteru. Mám svůj osobní fandovský cíl a ten je alespoň 1x za sezonu navštívit živě zápas na Old Trafford. V loňské sezoně jsem navštívil městské derby (a to bylo nejúchvatnější fotbalové představení, které jsem kdy viděl živě na vlastní oči) a i letos jsem chtěl zhlédnout živě na vlastní oči soupeře zvučného jména. Chtěl jsem samozřejmě Liverpool, ale od kamarádů z Manchesteru mi přicházely samé špatné zprávy ohledně lístků na zápas se Scousery. Jelikož mě začal tlačit čas, tak jsem si nakonec vybral Tottenham. Tam nebyl kupodivu se vstupenkami žádný problém a nakonec z toho vzejde celkem hodně početný výjezd fandů Red Devils na Old Trafford a dokonce s námi pojede i jeden fanda Spurs. To byl můj původní plán, teda ještě je, protože utkání se hraje 30.10.2010. Už se tam těším znovu, i když jsem odtud sotva přijel. To jsem ale trochu předběhl.
Začátkem září se mi ozval Tom, že mi sehnal lístek na Liverpool. Po tomhle utkání prahnu už hodně dlouho a tak jsem nemohl tuhle nabídku odmítnout. Byla to sice čára přes rodinný rozpočet, ale tuhle šanci si prostě nedám vzít. Odpověď zněla jasně-beru a hned jsem si zakoupil letenky Praha-Manchester-Praha.
17.9.2010 odpoledne vyjíždím z Otrokovic do Prahy, odkud odlétám do Manchesteru. Letím stejnou společností, jakou jsem létával na mé předchozí návštěvy Manchesteru, zkrátka dejavu. Na letišti mě čekal Danny, který mě odvezl k Jožovi, u kterého jsem bydlel během mého pobytu v Manchesteru. V mých předchozích návštěvách jsem bydlel vždy u Garyho, ale ten byl tenhle víkend zrovna mimo město, tak jsem musel požádat o ubytování další kamarády. Danny mě sice vyzvednul na letišti, ale bydlet jsem u něho nemohl, protože v sobotu ráno odjížděl s přítelkyní pryč, tak jsem oslovil Romana, ale ten byl od 11. do 30.září v ČR, tak jsem nakonec skončil u slovenských přátel Joža (fanda ManCity), Petera (fanda Liverpoolu) a Lucie. Danny mě tedy přivezl z letiště k Jožovi & spol, kde mě čekala na uvítání kombinace-pivo, guláš, slivovice.
Tento uvítací ceremoniál se však nečekaně protáhl až do 7:00 hodin anglického času a bylo štěstí, že už nikdo z nás neměl odvahu a ani sílu otevřít další flašku slivovice. Když mě v 11:30 budil Jožo, že za hodinu jedeme do města, tak mě bylo všelijak, ale jediné co jsem v tu chvíli potřeboval, byl čerstvý vzduch.
18.9.2010 odpoledne jsme s Jožem, vyrazili do centra, kde jsme se rozdělili, protože on musel do práce na odpolední směnu a já jsem vyrazil ke stadionu. Museum a Stadium Tour jsem tentokrát vynechal, protože příští měsíc tady budu s kamarády a s nimi ji máme naplánovanou. Obešel jsem si však stadion z venku, kde byly vyvěšeny cedule, které chronologicky ukazovaly jak se Old Trafford vyvíjel během jeho stoleté historie. Jen připomenu, že 19.2.2010 oslavil náš stadion 100 let! Během obchůzky jsem samozřejmě nevynechal Munich Tunnel, který se od mé poslední návštěvy také rozrostl o pár zasklených billboardů. Pak jsem zamířil do Red Café, kde jsem si dal pivo Singha za £3,40, které však bylo poněkud nevýrazné až mdlé chuti. Druhé už jsem nechtěl, tak jsem si šel spravit chuť do Czech Baru (http://www.czechbarmanchester.com/), kde jsem si dal Plzeň a české jídlo. 0,5l Plzně tam stojí £3,50 a i ceny jídel jsou velmi přijatelné. Pak jsem se vydal na Piccadilly, kde jsem „prošmejdil“ pár obchodů. Jelikož už bylo celkem pozdě, tak jsem vyrazil zpět ke svým kamarádům. Tento večer naštěstí probíhal v klidnějším stylu než včerejší uvítací smršť. Já s Peterem jsme popíjeli červené víno a hráli šachy, Lucka sledovala TV, a když přišel Jožo z odpolední, tak jsme sledovali highlights fotbalových lig.
19.9.2010 přišel den „D“. Dopoledne jsme chtěli jít s Jožem hrát tenis, ale počasí nám to bohužel nedovolilo, tak jsme museli odložit náš vzájemný zápas ve stylu ManUtd x ManCity na neurčito. Škoda, cítil jsem „formu“, ale Jožo je pravděpodobně lepší hráč než Gary, se kterým jsem si při mé loňské návštěvě Manchesteru zahrál, ale bylo to až příliš snadné. Po obědě jsem na nic nečekal a vyrazil jsem k místu, ke kterému se upíraly zraky celé Anglie, troufnu si říct, že i drtivé většiny fotbalového světa. Už cestou na stadion bylo jasně znát, co se dnes odpoledne bude dít. Prostě derby je derby a souboj Titánů anglického fotbalu byl, je a bude vždy něčím výjimečným a speciálním. Vždyť se jedná o dva nejúspěšnější týmy v historii anglického fotbalu, dva velmi hrdé týmy s obrovskou fanouškovskou základnou, kde sportovní rivalita dosahuje nejvyšší možné hranice. Souboj těžkých vah, souboj Titánů, souboj nesmiřitelných anebo jak říkají Angličané Do or Die, tak nějak by se mohly popsat vzájemné souboje mezi těmito dvěma týmy.
Trofeje protagonistů v číslech
|
|
Manchester United |
Liverpool |
|
League |
18 |
18 |
|
FA Cup |
11 |
7 |
|
League Cup |
4 |
7 |
|
Community Shield |
18 |
15 |
|
European Cup |
3 |
5 |
|
UEFA Cup |
0 |
3 |
|
Cup Winners´ Cup |
1 |
0 |
|
Super Cup |
1 |
3 |
|
Intercontinental Cup |
1 |
0 |
|
Club World Cup |
1 |
0 |
|
Total |
58 |
58 |
Už před stadionem muselo být všem jasné, s kým že to dnes budou Red Devils hrát. Stejně jako vloni v městském derby, bylo cítit, že se jedná o neobyčejný zápas. Old Trafford pekelně pulsoval jako Papinův hrnec, já jsem na nic nečekal a zamířil přímo do nitra Divadla snů. Na zelených travnatých prknech, která znamenají svět, se schylovalo k úchvatnému představení.
Když jsem vstoupil na stadion, tak jsem si v duchu řekl „Welcome Back to Hell“. Nevím proč, ale vzpomněl jsem si na výrok Napoleona, který radil svým vojákům v bitvě u Slavkova: „komu je horko, ať si rozepne kabát“, já jsem sice kabát neměl, ale nažhavený a natěšený jsem byl na maximum. Každý ví, že na Old Trafford jsou místa pouze k sezení, ale já jsem stejně jako vloni na městském derby celý zápas prostál, protože u něčeho takového se prostě sedět ani nedá a to věděla i pořadatelská služba, která neřekla ani „ň“, protože stejně celý stadion stál. Byl jsem šťastný, že jsem byl v hledišti Divadla snů a zároveň součástí fotbalového kotle, kde to vřelo, bublalo, prskalo a posléze servírovalo North West derby s tím nejostřejším kořením.
V sázce byla prestiž, tradice, síla, čest, hrdost, tak lze pojmenovat atributy představení, které se odehrálo v Divadle snů a stalo se vrcholným zážitkem jak po sportovní tak po společenské stránce.
Poté co Dimitar Berbatov vsítil třetí gól, tak jeden fanda vedle mě začal zpívat poněkud něco velmi neobvyklého. Když jsem se ho zeptal, co to vlastně zpíval, tak mi řekl tohle:
„The winner takes it all
The loser has to fall
The United takes it all
The Scousers standing small
Beside the victory
That´s Liverpool´s destiny“
Bylo to zvláštní a neobvyklé, čekal bych něco jiného, ale velmi vtipné a výstižné.
Samotný zápas byl o tom, jak se střelecky vzbudil „Sleeping giant“ a fotbalový filozof Dimitar Berbatov, který si z derby udělal „one man show“. Když už jsem u těch filozofů, tak ještě vzpomenu výrok Homéra: „Pravý fanda nezná přec větší slávy než z vítězství svého milovaného týmu nad jeho největším rivalem“ ….
Tento výrok hovoří naprosto za vše!
Přál bych všem opravdovým fandům, aby mohli zažít to co já, protože více divákovi snad nelze ani nabídnout.
Na závěr bych chtěl jen dodat to, že i když se mi v neděli 19.9.2010 v Divadle snů stal opět sen skutečností, přesto jsem tentokrát odlétal z Manchesteru ze smíšenými pocity, protože život přináší i smutné chvíle….
Fotogalerie z výjezdu:
http://radim-martina.rajce.idnes.cz/Manchester_2010-09/
Autorem je Radim Salajka
Videa z derby: