Napsat review takového zápasu si jistojistě žádá značnou úroveň sebekontroly, a hlavně co nejvíce objektivní přístup. Pojďme si tedy zrekapitulovat zápas, který znamenal konec nadějím United v letošní Champions League.
Celé toto utkání doprovázel silný náboj nevraživosti mezi kluby, což je v evropském měřítku málo vídaným jevem. Oba týmy si mají co vyprávět z bitev minulých, nicméně motivační výhodu měl určitě domácí tým, který neporazil Bayern dlouhé roky. Dnešní večer tedy naskýtal dokonalou možnost vzpruhy pro United, tolik potřebné pro zbytek sezóny, kdy se bude každým zápasem rozhodovat o tom, jestli United vytvoří historický precedent ziskem čtvrtého titulu v řadě. Mohl být překonán další milník evropského fotbalu, a to účast ve čtyřech semifinále za sebou, teoreticky byl ve hře i další zářez do historie tohoto sportu v podobě tří finále Ligy Mistrů v řadě. Můžete mě ukamenovat za přílišnou subjektivitu, ale pocitu, že jsme nepostoupili díky citelné dávky smůly a chvilkovým kolapsům, mě jen tak nezbavíte.
Nyní přejdu k utkání samotnému, ke kterému nastoupily tyto sestavy:
Manchester United: Van Der Sar – Rafael, Ferdinand, Vidic, Evra – Nani, Fletcher, Carrick (81´ Berbatov), Gibson (81´ Giggs), Valencia – Rooney (56´ O´Shea)
Střídačka: Berbatov, Evans, Giggs, Kuszczak, Macheda, O´Shea, Scholes
Bayern Mnichov: Butt – Badstuber , Demichelis, Van Buyten, Lahm – Ribery, Schweinsteiger, Van Bommel, Robben (74´ Altintop) – Müller (47´ Gomez), Olić (84´ Pranjić)
Střídačka: Altintop, Contento, Gomez, Klose, Pranjic, Tymoschtschuk, Rensing
1. poločas:
Od začátku zápasu bylo patrné, kdo je na domácím hříšti. Hráči byli skvěle namotivováni a zdálo se, že dnes večer nechají na trávníku své životy. Takovéhle nasazení jsem letos hned od úvodu utkání u našich hráčů snad neviděl. Doslova jsme se na Bayern vrhli, a jelikož jsme s Guettou dorazili do sportbaru zhruba na moment přesně s výkopem, byli jsme mile překvapeni, že jsme uviděli Wazzu na hrotu, který svůj pobyt na hřišti hned v 3. minutě okořenil gólovou asistencí na Gibsona, který při rychlém vpádu do soupeřova obranného pásma zchladil svou mušku a krásnou střelou pár desítek čísel nad trávníkem z dobrých 18 metrů poslal brankářovi pozdrav k tyčce, na který neměl šanci zareagovat- 1:0.
Aby toho nebylo málo, tak domácí pokračovali v nastoleném tempu a Bayernu nedovolili ani zrod akce, natož nějaké ohrožení, což vyústilo v další gólovou situaci, do které byl namočený Valencia. Ten poslal Nanimu přízemní centr z křídla a portugalský záložník zakončil virtuózně patičkou a dal tak vzpomenout na drzé parádičky Paula Scholese, který údajně toto zakončení i trénuje. A to se, dámy a pánové, psala 7. minuta- 2:0.
V tento moment došlo k lehčí změně herního projevu, kdy si Bayern začal uvědomovat, že musí začít pořádně makat, proti skvěle našláplým United to měl však hodně složité a těžko se na hřišti konsolidoval. United vál vítr do plachet dál, a tak jsme mohli být svědky několika akcí zavánějících gólem. Jednu si sám vybojoval letos stagnující Carrick, když napadl rozehrávajícího hostujícího hráče před jeho vlastním vápnem a následně o metr minul branku svou klasickou "lechtačkou" po zemi. Gól mohl dát o pár minut později i zázračně uzdravený Wazza, který však při rychlé reakci nedokázal ideálně nastavit hlavu a přehlavičkoval tak z místa kolem pokutového kopu branku o více než metr. Bayern se pomaličku začal zvedat k odporu, což pocítil hlavně Rafael, který si v 18´ vykoledoval za nesmyslné podkopnutí hráče vleže svou první žlutou kartu v zápase. Tento moment se postupem času ukázal jako klíčovým faktorem neúspěchu United. Když k tomu připočteme zbytečnost onoho zákroku, nezbývá nám, než být po právu na "hobita" naštvaní. Vše mohl odčinit o cca 20 minut později, kdy se řítil zprava sám na gólmana a byl v hezké pozici, kde měl navíc k dispozici naprosto volného Rooneyho, vybral si však zakončení a opět selhal. Mezitím se toho moc neodehrálo, žlutou kartu uviděl hostující Van Bommel (28´), VDS rozdýchal nepříjemný atak Müllera, kterému se nechtělo pořádně nadskočit a vzal kolíky Sara po kolenou a stehnu. Hned z protiútoku však přišel další gólový moment, když Valencia ukličkoval celou pravou stranu a nacentroval na Naniho, který z první placírkou poslal zhruba z 13m nechytatelnou bombu pod břevno. Na tabuli svítila 41. minuta a vše nasvědčovalo tomu, že na Old Trafford se bude oslavovat- 3:0.
Jenže radost netrvala dlouho. Euforií oplývající hráči United zapomněli na to, jakým je Ivica Olić bojovníkem a nechali ho zpracovat nahrávku Müllera, proletět až k vápnu, kde ho trestuhodně neuhlídal Carrick a Sar nepochopitelně pustil pokus z ostrého úhlu ke vzdálené tyčce. Toto byl podle mého názoru nejdůležitější moment utkání, protože do té doby United kralovali, hráli s lehkostí a chutí a byl to jejich nejhezčí první poločas v této sezoně- 3:1.
2. poločas:
Bayern v kabině spřádal plány na to, jak skórovat další gól, který by je poslal dál a podle toho taky druhá půle vypadala. United přišli o svou suverenitu, balon na jejich kopačkách jsme vídali minimálně, a do toho přišla další pohroma. Rafael si pomohl při bránění Ribéryho průniku rukama, Ribéry mu to oplatil a strhl tak na celý souboj pozornost rozhodčího, který pod tlakem hráčů Bayernu a jejich sprostého naříkání Rafaelovi ukázal druhou žlutou kartu. Nechtěl jsem věřit vlastním očím. Za takovéto dva zákroky naprosto rozcupovat celou herní koncepci týmu, to si rozhodčí ukrojil notnou dávku odvahy a poslal hráče, který vymazal v prvním poločase Ribéryho, do sprch. To se psala 50. minuta a United museli hrát 40 minut v oslabení a bránit nabuzený Bayern, který dostal velice silný vítr do plachet. A znáte Bayern, lokomotiva se nezastaví jen tak lehce; kdo se o to pokusí, zůstane ležet přejetý na zemi tak jako někteří naši hráči na konci zápasu. V 54´ uviděl žlutou kartu i hostující obránce Badstuber, který takto přijde o první zápas semifinále proti Lyonu. Bayern se zvedal k obrovskému tlaku, vpravo byl najednou Valencia úplně sám a Ribéry si začal dělat, co se mu zlíbilo. SAF na to zareagoval docela rozumně, stáhl vyklusávajícího Rooneyho, který byl přes svou bolest poloviční a Old Trafford zaburácel při návratu Johnyho O´Shea, letitého matadora nejen zadních řad United. Úkol byl tedy jasný, ubránit postupový výsledek 3:1 a pokoušet se díky breakům o navýšení skóre. Breaků nebylo málo, ovšem končily nepřesně, dvakrát se do zakončení dostal Fletcher, jednou Carrick, který svou "vděčnost týmu“ oplatil zmršením gólovky 3 metry nad z okraje malého vápna. Další super šanci měl po individuální akci po křídle Nani, kterého ovšem trošku se štěstím reflexivně vychytal Butt. Kromě těchto ojedinělých šancí United jsme však byli svědky ofenzivního koncertu Bayernu, který nás silně přehrával a bylo jen otázkou času kdy jim tam padne ten osudový gól. Co se nepodařilo v dobrých šancích Ribérymu, Gomezovi a Schweinsteigerovi, to napravil v 74´ Robben, kterému dokonale sedla střela zpoza velkého vápna po krásném rohovém kopu Ribéryho. Sar měl nulový výhled a Robben propálil dělovou ránou cca půl metru nad úplně vše, co měl před sebou, hlavně Carricka, jehož úkolem bylo se postavit střele do cesty, místo toho však nepochopitelně šel do skluzu a střele uhnul. Ta div neprotrhla branku. Robben tak mohl po skvělém výkonu vystřídat a dát šanci se ukázat Hamitu Altintopovi- 3:2.
Tento moment naprosto zmrazil United, po zbývajících necelých 20 minut zápasu nebyli schopní vymyslet žádnou kloudnou akci, míč měli stále na nohách hosté, čemuž chtěl SAF zabránit tím, že na hřiště poslal 2 nejpovolanější driblery a passery, řeč je o Giggsovi a Berbatovovi. Ti však týmu nikterak nepomohli, nestačili se zapojit do zápasového tempa, Giggs byl naprosto neviditelný a Berbatov se jednou mohl dostal k zakočení, byl však příliš pomalý, nebo Valenciova přihrávka do běhu moc rychlá, každý si přeberte dle svého gusta. Náš kat Ivica Olić byl v 84´ vystřídán Danijelem Pranjićem, což nemělo na hru vůbec žádný dopad. Bayern šetřil čas a United nebyli schopni se semknout a předvést nápor. Nechápu to, jakobych se koukal na jiný tým, takhle odevzdané a vyčerpané United jsem neviděl dobrých 5 let. Asi to přepálili ze začátku, kdy předváděli fotbal světové excelence, ovšem tým jako United musí být schopen odehrát celý zápas v nejvyšším nasazení, a to je kámen úrazu celé letošní sezony, která je doposud docela hořká a trapní, neinformovaní novináři opět budou básnit o tom, jak jsme bez Ronalda poloviční. Na konci utkání se nastavily 3 minuty, které přinesly jen další trápení a zmar domácích hráčů, kteří vyprodaný Old Trafford donutili k slzám a po 4 letech nepostoupili do semifinále LM.
Hodnocení jednotlivých hráčů:
VDS – 6,5: Další zázračný den dle mého názoru nejlepšího gólmana planety se nekonal. Předvedl několik zákroků, kterými udržoval zápas napínavý, avšak první gól Oliće z úhlu chytit mohl, mohl tedy zabránit obrovskému náporu Bayernu v druhém poločase. Na druhém gólu, kdy se výstavně trefil Robben, nemohl změnit nic, protože před sebou nic neviděl.
Rafael – 3,5: Rafael patří k mým oblíbencům, a tak jsem měl radost, že byl nominován do základní jedenáctky. To se nám ovšem šeredně vymstilo. Předvedl nedisciplinovaný projev, díky kterému byl poslán už v 50´ pod sprchy, což nám zle zatopilo. V prvním poločase dokonce spálil celkem solidní šanci, kterou si únikem po křídle sám vypracoval. Rooneymu před brankou nenahrál a střílel vedle vzdálenější tyče. Ribéryho ovšem docela slušně vymazal, v první půli vidět nebyl, horší to bylo po Da Silvově vyloučení, proto mu dávám alespoň 3 a půl bodu.
Ferdinand – 6: Stopeři v tomto utkání neměli příliš práce, protože akce Bayernu byly vedeny téměř výhradně po křídelních prostorech. Obranu však zajišťoval a organizoval dobře, jak je jeho standartem.
Vidic – 6,5: Nemanja se nám pomalu vrací do formy a předvádí vysoké nasazení, bojovnost a často ho bylo vidět až ve středu zálohy, kde hlavně v prvním poločase pomáhal tvořit útok a předvedl několik hezkých dlouhých přihrávek.
Evra – 6: Patricův úkol byl uhlídat Robbena, který hrál opravdu dobře a byl nebezpečný, což se mu docela dařilo. Kdo měl chuť na jeho ofenzivní výpady, tak musel po utkání strádat, protože jeho úkoly mi přišly čistě defenzivní. Únava si krutě vybírá svou daň, avšak žádného podstatného kiksu se nedopustil.
Gibson – 6,5: Pro mě bylo nasazení tohoto hráče překvapením, čekal jsem spíše Paula Scholese, každopádně si Gibson dnes vybral svůj lepší den a patřil k důležitým hráčům na hřišti. Dal první gól, v druhém poločase však byl naprosto ztracen, a proto byl vystřídán deset minut před koncem za Ryana Giggse. Prkennost jeho projevu však nadále převažuje, nedokážu se zbavit pocitu, že kromě střelby je ve všem podprůměrný, když vezmu v potaz standardní kvalitu středopolařů United nyní a v nedávné minulosti.
Carrick – 2: Pokud by se hledal k Rafaelovi spoluvinník včerejšího neúspěchu, byl by to stoprocentně tento "hráč". Uvozovky jsem použil záměrně, protože Carrick v poslední době hraje spíš proti United než za ně. Oba dva góly, které jsme dostali, šly přes něj. První neuhlídal důrazného Oliće a času na to měl dost, v druhém momentu špatně vyhodnotil bránění Robbenovy střely, zastínil Sarovi výhled a nakonec střele uhnul, což United v 10ti naprosto zdevastovalo. Za celý zápas jsem napočítal asi 2 světlé momenty u tohoto hráče, za což mu dávám ty 2 body, jinak opět neviditelný a opět zabíral místo jinému hráči, který mohl být týmu mnohem více prospěšný. Více než podprůměr, hanba! Rafael alespoň vymazal Riberyho v první půli.
Fletcher – 6,5: Po jeho předzápasových prohlášeních jsem se těšil na heroický výkon, ten však nepřišel. Fletch klasicky napadal rozehrávky, snažil se aktivně zapojit, ale očekával jsem od něj stimulaci ostatních hráčů ke zteči po smrtícím gólu Robbena. Tuto roli spolu s Riem měl zastat on, když chyběl Gary. Tým byl však nahecovaný jen v prvním poločase, v druhém vyšuměl nakonec i Fletch, což je věc nevídaná.
Nani – 8,5 (MOTM): Pokud někdo z našich hráčů předvedl opravdovou bojovnost a chuť po vítězství, byl to Nani. Dnes měl svůj den a snažil se pomáhat i v obraně. Jeho rychlost a technika nám mohly vybojovat postup do semifinále, avšak to by se muselo podobně jako on snažit více hráčů. Dva krásné góly budou v jeho paměti poněkud trpké, velká škoda.
Valencia – 7,5: Klasický nadprůměrný výkon tohoto talentovaného křídelníka z Ekvádoru obohacený o gólové přihrávky na druhý a třetí gól. Měl to v zápase nesmírně těžké, v druhé půli musel bojovat o pravou stranu, kde dominoval brutálně rozjetý Ribéry, a pomáhat tak rozehrávajícímu se Sheasymu. Trošku mi chyběl jeho důraz a moment překvapení v druhé půli, bohužel i on byl strhnut chmurnou náladou celého týmu, který ztratil jak Rafaela, tak Rooneyho a celý projev hry se tak zminimalizoval na pouhé bránění s vyhlídkou breaku.
Rooney – 6,5: Wazza mě svou přítomností nadchl a i když se moc nedostával k balónu, dokázal nahánět strach obraně Bayernu, která díky tomu dělala chyby, po kterých dostávala góly. Navíc nahrál na první gól Gibsonovi. Bohužel však předváděl příliš moc bolestivých grimas a několikrát špatně došlápl a tak po červené kartě Rafaela SAF Rooneyho radši stáhl. Jednoznačně rozhodující moment zápasu. Od té doby jsme byli dopředu nuloví a přestali napadat Bayern při zrodu jejich akcí a dovolili mu tak velice silný tlak.
Střídající hráči:
O´Shea – 5,5: Na rozjetého Ribéryho po půlroční absenci neměl nárok. Vystřídal zraněného Rooneyho v 56´. Nemůžeme od něj očekávat zázraky, jeho univerzalita nám mohla pomoci, ale nijak výrazně se neprosazoval. Věřím však, že se rozehraje do svých obvyklých výkonů velice rychle. Příští zápas snad nahradí nespolehlivého Rafaela.
Giggs a Berbatov: Za 10 minut nepředvedli zhola nic, žádný finální tlak se nekonal, nebudu tedy jejich skalním fanouškům kazit den nízkými známkami, víc než 5 by však nedostali.
Statistiky z utkání:
Góly: 3´ Gibson, 7´ a 41´ Nani – 43´ Olić, 74´ Robben
Stav: 3:2, minulý zápas 1:2, celkem 4:4, Bayern postupuje díky vyššímu počtu vstřelenýh branek na hřišti soupeře
Počet platících diváků: 74482
Muž zápasu: Nani
|
45% |
Držení míče |
55% |
|
15 |
Střely celkem |
9 |
|
6 |
Střely na branku |
6 |
|
7 |
Rohové kopy |
9 |
|
0 |
Ofsajdy |
2 |
|
15 |
Fauly |
9 |
|
1 |
Červené karty |
0 |
|
1 |
Žluté karty |
2 |
Suma sumárum:
Do utkání jsme vstoupili skvěle, ukázali jsme, zač je toho na Old Trafford loket. Nebýt zbytečného Olićova gólu na konci prvního poločasu, věřím, že by se už Bayern na nic nezmohl. Nohy nám podrazilo mnoho faktorů, dva mikrospánky (Olićovy góly) zapříčinily smrtelnou nehodu United na jejich cestě za třetím finále v řadě.
Zvedněme hlavy vzhůru a podržme náš tým v jeho zbývajících ligových bojích. Pořád máme na titul, i když už ne ve svých rukou. Nezbývá nám než věřit a těšit se na to, jak přes léto SAF doplní a připraví kádr na příští sezonu. Letos se od nás štěstí neustále odvrací, včera jsme si vypili kalich hořkosti až do dna. "Služebně nejmladší" fanoušci United tak konečně poznali, jak chutná nezvratná porážka. Je to cenná lekce jak pro tým, tak pro vás.
Fandíme dál!!! One love, one United!!!