To, na co se těší každý fanoušek nejen Manchesteru, ale celého anglického fotbalu, je tady! Po sérii přípravných zápasů začíná ostrý start sezóny, a to ostrý s velkým O. Jak je v Anglii zvykem, nejúspěšnější týmy loňského ročníku PL se na úvod nové sezóny utkají o pohár Community Shield.
Co je to Community Shield?
Pohár Community Shield, který je hovorově známý i jako Pohár Charity, je trofej, o kterou každoročně bojuje tým, jenž vyhraje Premier League a soupeřem mu je vítěz anglického FA Cupu. Tento pohár je tedy jakousi obdobou něčeho, co se v ostatních zemích nazývá Superpohár. Prvopočátek této trofeje sahá až do roku 1898-1899, kdy se hrál pod názvem Sheriff of London Charity Shield až do roku 1908-1909, kdy dostal dnešní podobu. Od roku 1974 se také pravidelně konal na stadionu ve Wembley, nicméně díky jeho přestavbě musela být tato předsezónní akce přesunuta na Millenium Stadium do waleského hlavního města, Cardiffu. Od roku 2007 je ale Wembley opět připraveno a dva poslední ročníky, které se po jeho znovuotevření hrály, vyhrál oba Manchester United. Tento pohár také hraje důležitou roli pro FA ve snaze zvýšení finančních prostředků pro různé charitativní akce v celé Anglii. Peníze, které se ten den vyberou na prodeji vstupenek na zápas a celodenní program doprovázející tuto akci, jsou poté dále rozdělovány. Část jde klubům, které se přihlásily do prvního kola FA Cupu a angažují se v charitativních akcích. Jde tedy o jakousi formu dotace. Zbylá část je věnována charitativním partnerům FA. Z tohoto důvodu přezdívka Charity Shield. V poslením roce se o tuto trofej utkal Manchester United a Potsmouth. Po bezbrankové remíze 0:0 ale Red Devils nedali Pompey šanci a zvítězili 3:1 v penaltovém rozstřelu. Vše se odehrálo 10.srpna 2008. Letošní finále připadá na 9.8.2009, čili na den přesně. Co mnozí neví je to, že pokud tým získá tzv. The Double, tedy zvítězí v Premier League i FA Cupu, hraje o tento pohár s poraženým finalistou FA Cupu. To ale není letošní případ a Manchester poměří své síly s londýnskou Chelsea. Zatímco je ale v Anglii fotbal sportem číslo jedna, Community Shield se s velkým zájmem rozhodně nepotýká. Nemá v Anglii takovou prestiž jako Premier League, FA Cup nebo Anglický ligový pohár. Také to, že týmy nějak výhru tohoto poháru nějak neprožívají a neslaví, potvrzuje fakt „podřadné trofeje“. Má spíše pověst „promenády“, během které týmy představí své nové posily v ostrém soutěžním zápase. Sám Sir Alex Ferguson se o tomto poháru vyjádřil takto: „Je to zápas, ve kterém nehrajeme nikdy naplno až na krev, je to pro nás spíše měřítko naší fyzické připravenosti na sezónu.“
A nyní něco z historie a něco málo statistik. Nejúspěšnějším týmem v historii je Manchester United, který vyhrál tuto trofej celkem sedmnáctkrát, druhý Liverpool má o dva triumfy méně a třetí Arsenal dokázal zvítězit dvanáctkát. Nejvyšší výhra v počtu vstřelených branek má taky Manchester United ve své moci. V roce 1911 dokázali zdolat Swidon Town hokejovým výsledkem 8:4. Nejúspěšnějším hráčem v historii je náš Ryan Giggs, který pozvedl pohár nad hlavu celkem sedmkrát. Ryan také drží rekord v počtu odehraných finálových zápasů, když jich má na svém kontě celkem dvanáct a další třináctý korálek může na svou šňůru přidat už letos. Everton je zase rekordní v počtu výher v řadě. V letech 1984-1987 dokázal čtyřikrát v řadě zvítězit. Naopak nelichotivou bilanci čtyř prohraných finálových bitev v řadě mají na svém kontě opět hráči United, když v letech 1998-2001 nedokázali zvítězit. V letech 1996-2001 vytvořili poslední takovýto rekord v počtu finálových zápasů v řadě. Jediným brankářem, který dokázal vstřelit gól ve finále byl Pat Jennings z Tottenhamu. Ve finále v roce 1967 dal branku hádejte komu. Ano byl to Manchester United. Poslední zajímavost se kterou Vás seznámím už ale nemá s Manchesterem nic společné. Leicester City a Brighton and Hove Albion jsou jediné kluby, které dokázaly Charity Shield vyhrát bez toho, aniž by uspěli v lize nebo FA Cupu. Leicesteru se to podařilo jako druholigovému celku a Brightonu dokonce jako týmu hrající soutěž Southern League.
Vzhůru do Wembley!
Wembley Stadium, jak se celým jménem nazývá tento anglický svatostánek s charakteristickým obloukem, se nachází ve Wembley Parku v Londýně. Tento národní stadion slouží Anglické fotbalové asociaci pro potřeby národního týmu a také pro finále Anglického poháru. Ve Wembley se koná také mnoho kulturních akcí jako koncerty (fanoušci skupiny Muse jako já si okamžitě vybaví jejich nezapomenutelný koncert), popřípadě jiných sportovních událostí. Za dva roky, v roce 2011 bude Wembley hostit dokonce finále Ligy mistrů. Určitě další důvod mnoha hráčů a Sira Alexe setrvat v týmu a snažit se do Wembley probojovat. Stadion má kapacitu 90 000 míst pro účely fotbalových zápasů a rugby a 86 000 pro americký fotbal. Svou kapacitou se řadí na druhé místo v největších stadionů v Evropě, když větší je jenom Camp Nou v Barceloně. Jeho výstavba dosáhla skoro 800 milionů liber a tímto mu patří světové prvenství jakožto nejdražšího stadionu vůbec. Od konce svého znovupostavení v roce 2007 se často označuje jako „Nové Wembley“, přičemž pozemek slouží jako fotbalový stadion, respektive hrál se zde fotbal, dokonce už od roku 1880. Staré Wembley bylo v roce 2000 uzavřeno, roku 2003 zdemolováno a ačkoliv měla být výstavba hotova už v roce 2006, museli si angličtí fanoušci počkat o rok déle. Stadion byl slavnostně znovuotevřen dne 9.března v roce 2007, kdy byly „předány klíče“ od stadionu FA.
Wembley bylo navrženo architektonickou firmou Foster and Partners ve spolupráci s inženýry od Mott MacDonald a vystavěno australskou společností Brookfield Multiplex. Na financování stavby se podílelo mnoho investorů, mimo jiné i Fotbalová asociace nebo London Development Agency. Všechny sedadla z celkového počtu 90 tisíc jsou kryta posuvnou střechou a zajištěno je tedy nerušené sledování zápasu před povětrnostními vlivy. Nejcharakterističtějším prvkem stadionu je ale obrovský oblouk, který je tvořen příhradovinou o šířce 7 metrů.Obouk má vnější průměr 315 metrů, je vysoký 140 metrů a je nakloněn 22° od pravého úhlu. Tzv. „platform systém“ byl navržen tak, aby se ve Wembley mohly pořádat i atletické mítinky, no tím se sníží kapacita stadionu na 60 tisíc míst. Výstavbu tohoto skvostu ale doprovázely samé problémy už od samotné demolice starého stadionu. Ty měly započít před Vánocemi v roce 2000 a měly být dokončeny v roce 2003. Vše bylo kvůli finančním a právním nesrovnalostem odloženo. Stadion měl být otevřen 13.května 2006, aby se zde mohl uskutečnit finálový zápas FA Cupu. Už dlouho předtím ale panovaly obavy jestli se h podaří včas dokončit. V říjnu roku 2005 se ministr sportu Richard Caborn snažil situaci zlehčit, když prohlásil: „Říká se, že finále FA Cupu tu bude, ale brání tomu 6 stop sněhu, nebo tak něco.“ V prosinci 2005 se objevily spekulace, že nebude stadion včas postaven a následně v únoru 2006 se i potvrdily. Otevřel byl tedy až 9.března 2007, kdy se celkové náklady včetně infrastruktury atd., vyšplhaly údajně až na 1 miliardu liber.
Nyní opět něco ze zajímavostí o tomto stadionu. Wembley je největší stadion na světě, na kterém je každé sedadlo kryto před povětrností. Má 2618 toalet, což ho řadí taktéž na první místo mezi všemi světovými stadiony. Obvod stadionu je 1 kilometr. Ve špičce se na stavbě podílelo dokonce 3500 stavebních dělníků. Základy tvoří více než 4000 pilot, přičemž nejhlubší je 35 metrů. Síť kabelů požita na stadionu pro osvětlení a další funkce je dlouhá 56 kilometrů. Na výstavbu bylo potřeba 90 tisíc kubíků betonu a 23 tisíc tun oceli. Celková délka eskalátorů na stadionu je 400m.
Jak jsme si vedli v minulých dvou letech?
V roce 2007 jsme se utkali s londýnskou Chelsea, která nám bude soupeřem i letos. Manchester nastoupil v sestavě: Sar- Brown, Ferdinand, Vidič, Silvestre- Ronaldo, Carrick, O´Shea, Evra- Rooney, Giggs. Sestava Chelsea byla následovná: Čech- Johnson, Carvalho, Ben Haim, A.Cole- Essien, Mikel, Lampard, Wright-Phillips- Malouda, J.Cole. V zápase nás do vedení dostal Ryan Giggs ve 35.minutě a gólem do šatny vyrovnal ve 45.minutě Florent Malouda. Další branky už ale nepadly a zápas dospěl k penaltám. V nich začínala Chelsea, ale ani jeden z trojice Pizzaro, Lampard, Wright-Phillips nedokázali Sara překonat. Naši střelci Ferdinand, Carrick a Rooney proměnili přesvědčivě a Manchester tak po výhře 3:0 na penalty mohl slavit.
V roce 2008 se nám postavili Pompey. United vyběhli se sestavou: Sar- Neville, Ferdinand, Vidič, Evra- Fletcher, Scholes, O´Shea, Nani- Giggs, Tevez. Portsmouth nastoupil takto: James- Johnson, Distin, Campbell, Hreidarsson- Bouba Diop, Mendez, Diarra, Kranjčar- Crouch, Defoe. Do finále vstupovali Pompey jako vítězové FA Cupu, když v semifinále porazili právě Manchester. Toto finále bylo velice významné, protože bylo jubilejní 100. od roku 1908. Samotný zápas byl pro oba kluby zvláštní, protože se týmy setkaly v přátelském utkání v Nigérii 2 týdny předtím. Samotné finále bylo první od roku 1996, ve kterém nepůsobily oba týmy z Big 4, čili Arsenal, Chelsea, Liverpool a Manchester. Samotný zápas byl ale dost nudný a po remíze 0:0 rozhodovaly stejně jako v předchozím ročníku penalty. Ty Ďáblové opět zvládli a po výhře 3:1 na pokutové kopy mohli oslavit svůj už 17. triumf.
Info o zápase…
Náš nedělní soupeř- londýnská Chelsea absolvoval také své letní turné podobně jako hráči United. Chelsea ovšem odehrála přípravné zápasy na druhé straně Zeměkoule, v USA. Nejprve 18.července zvítězili nad Seattlem 2:0, když se hned v prvním zápase prosadila nová akvizice Blues Daniel Sturridge. 21.července se v Pasadeně (California) už ale v ostrém Turné utkala s klubem, který momentálně vede jejich bývalý trenér José Mourinho. S Interem Milán si ale poradila a zvítězila 2:0, když branky vstřelili Drogba a z penalty Lampard. O 3 dny později změřili síly i s druhým týmem ze San Sira a nutno říci, že pokud měl zápas s Interem zvláštní náboj díky Mourinhovi, s AC Milán se jednalo o ještě větší specialitu. Carlo Ancelotti, který po dlouhých 8 letech skončil na lavičce AC Milán usedl právě na tu v Chelsea. V zápase sice anglický klub dokázal zvítězit 2:1, nicméně nijak nevynikal a výkon nebyl optimální. Už teď je fanouškům jasné, že Carlo musí s týmem ještě hodně pracovat. Turné po Spojených státech zakončila Chelsea zápasem proti týmu z Mexické ligy Clubu América v Arlingtonu (Texas) a zvítězila pro tuto přípravu typickým výsledkem 2:0 opět. V posledním přípravném zápase se Chelsea utkala s Readingem a měla velké problémy, když opět po nemastném neslaném výkonu zachraňovala remízu 2:2 až v posledních minutách utkání. Všechno byla ale jenom příprava a i když tu zvládla Chelsea stejně dobře jako United, netřeba ji přeceňovat (ale ani podceňovat). V kádru The Blues se toho moc neudálo a změn je opravdu jenom několik. Co ale Chelsea ztrácí na počtu letních posil, které nebyly tak početné, jak jsme zvyklí, to nabývá na jejich kvalitách. Za 18,7 milionů liber přišel z moskevského CSKA levý obránce, levý záložník a levé křídlo v jednom. Jurij Žirkov, jehož jsem velký obdivovatel, má Chelsea rozhodně co nabídnout a podle mě jim takový hráč přesně chyběl. Jestli nastoupí i ve finále, bude mít O´Shea a celá naše pravá strana co dělat. Další posilou se stal již zmíněný Daniel Sturridge, na kterého po mohutném posilování Citizens nezbylo místo a tak vzal za vděk aspoň nabídce londýňanů a přestoupil za 5,2 milionu. Zadarmo přišel také Ross Turnbull, brankář Middlesbrough a z hostování se navrátili Claudio Pizzaro a Andrej Ševčenko. Tolik tedy posily, které by se daly spočítat na prstech jedné ruky. Na straně odchodů je ale vše nepoměrně veselejší. Tedy aspoň pro milovníky hry škatulata hejbejte se. Na hostování z klubu odešli Di Santo(Rovers), Sinclair (Wigan), Stoch (Twente), Bertrand (Reading), Sawyer (Southend Utd) a do Internu se vrátil propadnuvší Ricardo Quaresma, skvělá to posila. Zadarmo také odešli Smith (Leyton Orient), Mineiro a jediný hráč, za kterého Chelsea inkasovala nějakou libru je Ben Sahar, jenž odešel za 800 tisíc liber do španělského Espanyolu. Na soupisce zraněných mají Blues téměř prázdno a kvůli zranění kolene marodí jenom Paulo Ferreira a Joe Cole. Ještě se spekuluje o lehčím zranění Michaela Ballacka, ale ten nedělní finále nejspíš stihne. Na straně Manchesteru United už situace tolik růžová není. Mimo hru jsou Edwin van der Sar, který se zranil před zápasem s Valencií, Gary Neville, jenž odjel do Anglie už po dvou zápasech asijského turné kvůli svalovému zranění, Wes Brown, dlouhodobě zraněný Owen Hargreaves, zcela fit není Rafael, Obertan, jehož ale asi nemůžeme považovat za adepta na účast ve finále, a jako poslední na seznamu Nemanja Vidič, který se už sice stačil dát dohromady, ale jeho start je taky nejistý. Obrana se tedy Fergiemu zcela rozsypala a na začátek sezóny to není příznivá zpráva. Sestava by měla tedy vypadat následovně (pokud tedy Alex postaví to nejlepší, co má): O´Shea- Ferdinand- Evans- Evra. Zbytek sestavy se opět nedá ani jen tipovat, protože Ferguson vymyslí zcela určitě na tohoto soupeře, kterého výborně zná, nějakou kulišárnu. Záložní řada a útok je kompletní, variant je proto velmi mnoho.
Souhrnné info:
Manchester United-Chelsea FC
Datum: 9.8.2009
Čas: 16:00 SEČ
Místo: Wembley
Jak sledovat: živě na Nova Sport
Sestavy:
Manchester United: bude doplněno
Chelsea: bude doplněno