Velcí fotbaloví hráči, to nejsou jen peníze, sláva a kariéra. To je i pomoc, kterou díky svému vlivu často poskytují tam, kde je právě potřeba. Ani naši hráči nejsou výjimkou…
Dimitar Berbatov a Michael Carrick v rozhovoru mluví o své práci pro UNICEF.
Dimitar Berbatov, který je velvyslancem UNICEF a podporovatelem 5 center v rodném Bulharsku, které poskytují profesionální péči nemocným dětem, promluvil o pozitivním vlivu, který mají profesionální, slavní fotbalisté na prevenci a podporu léčby nejrůznějších chorob.
V rozhovoru řekl: "Pokud David Beckham řekne cokoliv o HIV viru, lidé si to zapamatují. Proč? Protože je slavný, a slavní lidé jsou většinou důvěryhodní a masy je následují. Když jsem já byl chlapec, ve všem jsem poslouchal své rodiče, protože jsem je považoval za nejmoudřejší lidi na světě. Ale mnoho z těch nemocných dětí, kterým pomáháme, nemá rodiče. Proto potřebují někoho jiného. Nikdy mě nenapadlo, že situace je tak vážná, dokud jsem se s ní nesetkal tváří v tvář. Nyní chápu, o čem celý problém je a jako známá osobnost se snažím pomoci."
Toto pověděl Dimitar Berbatov během turné Manchesteru United po Asii a dodal: "Jsme tu sice proto, abychom hráli zápasy a trénovali, ale jsou tu také tyto věci, které se sice přímo netýkají fotbalu, ale jsou velmi důležité a musí se o nich mluvit."
Michael Carrick mluvil v rozhovoru o AIDS a také se vyjádřil, co ho přimělo k tomu, aby se do akcí UNICEF zapojil. "Je to velmi divné. Vidíte děti, které před sebou nemají dlouhý život, oni vidí vás, smějí se a jsou rádi, že jste s nimi. To mi hlava moc nebere. Proč mě poslouchají? Michaelovi se nedávno narodila dcera Louise, a jak sám Michael říká, hodně to změnilo jeho pohled na problémy jako je právě vysoká úmrtnost dětí v důsledku nedostatečné péče a nejrůznějších nemocí.
"Hodně jsem se v této problematice vzdělal. Byl jsem v mnoha nemocnicích a sirotčincích a to ne proto, abych tam hrál fotbal. Celé vnímání této problematiky je u mě na úplně jiné úrovni poté, co se mi narodilo moje vlastní dítě. Minulý rok jsem byl v Jižní Africe. Byla to moje první tour a když jsem se vrátil domů, najednou jsem velmi toužil po dítěti. Viděl jsem ty děti tam a to naprosto změnilo můj pohled na celou problematiku.Uvědomil jsem si, jaké štěstí vlastně mám, že žiji, kde žiji, a jsem, kdo jsem. Také jsem si řekl, že je vlastně zázrak, že moje dítě je zdravé. Moje dcera má rodiče, je zdravá, co více si přát? A právě tyto moje zážitky a myšlenky mě přiměly k tomu, abych se také pokusil přiložit ruku k dílu, aby se nemocným a opuštěným dětem dostalo péče, kterou potřebují," uzavřel Michael Carrick.
