Naše rubrika o historii našeho klubu pokračuje, teď se přesuneme do období mezi Světovými válkami.
1920 – 1929
United se vrátili do ligy 30. srpna 1919 po nucené pauze způsobené První Světovou válkou. První zápas po této odmlce odehráli proti Derby County. Z bývalého týmu, který končil sezónu 1914/15, v týmu zůstali pouze dva hráči. Billy Meredith byl stále součástí týmu, ale už pomalu končil svou kariéru na Old Trafford. V sezóně 1919/20 odehrál pouze 19 ligových utkání. Zrodil se také nový hrdina, Joe Spence, který se stal nejlepším střelcem sezóny, ale United skončili na 12. místě ve First Division. O rok později si Joe triumf zopakoval, jenže United se bohužel ještě o příčku propadli. Po těchto neúspěších byl odvolán manažer John Robson a nahradil ho Jonh Chapman, který znovu obnovil funkci sekretář/manažer klubu. Naposledy tuto pozici hájil JJ Bentley. Mezitím bývalý manažer United Ernest Mangnall plnil titulky novin s Manchestrem City, když se přestěhovali na nový stadión na Maine Road. Mangnall přetáhnul do svého klubu také Mereditha a i přes jeho pokročilý věk United v první sezóně bez něj vyhráli pouze 8 ze 42 utkání. Mnozí lidé říkají, že to nebyla náhoda. Chapmanův tým hrál poté Second Division. V sezóně 1924/25 skončili za Leicestrem City na druhém místě. V následující sezóně skončili na devátém místě a také v FA Cupu se jim dařilo. Tam je v semifinále až zastavili hráči Manchesteru City, když s nima prohráli 3:0. Poté ovšem City štěstí opustilo, když prohrálo finále s Boltonem a také ztratilo svou pozici ve First Division. V sezóně měli sami hráči United problémy, když FA suspendovala z neznámých důvodů Johna Chapmana. Clarence Hilditch se stal na dva měsíce hráčem-manažerem. Mezitím se klub snažil sehnat nějakou trvalo náhradu, jenže to se nedařilo a tým trpěl. Chapmanova trvalá náhrada, Herbert Bamlett dorazil ještě ve stejné sezóně. Fanoušci United ho znali hlavně proto, že pískal památný zápas FA Cupu v roce 1909, kdy United ve čtvrtfinále porazili Burnley 1:0 a později pohár vyhráli. Bohužel ani Bamlett nijak neohromil, co se týče úspěchů klubu. Tým pomalu klesal skrz tabulku ve First Division dolů. V roce 1926/27 skončili na 15. místě a o rok později až na 18. Jedinný světlejší bod byla sezóna 1928/29, kdy dosáhli 12. místa. Joe Spence pokračoval ve střílení gólů jako na běžícím páse, jenže to nebylo nic platné, nedokázal zastavit úpadek United.
1930 – 1939
Úpadek, který začal v 20. letech, pokračoval také v začátcích 30. let. V sezóně 1929/30 skončili na 17. místě a naplnili fanoušky obavami. Jejich strach se potvrdil hned v následující sezóně, kdy United zaznamenali nejhorší start v historii, když prvních 12 ligových zápasů v řadě prohráli. Dostali dokonce dva výprasky přímo na Old Trafford, když prohráli 6:0 s Huddersfield Town a 7:4 s Newcastlem United. Nakonec United prohráli 27 ze 42 zápasů a obdrželi celkově 115 gólů. Vina samozřejmě padla na manažera Herberta Bamletta, který byl voprovozen z Old Trafford a sekretář Walter Crickmer se ujal dočasně jeho místa. Trpělivost fanoušků byla opravdu tvrdě vyzkoušena, mnoho z nich se neudrželo a na zahajovací zápas nové sezóny přišlo pouhých 3507 diváků. V průběhu nové sezóny se situace rapidně zhoršila. V prosinci klubu došly peníze a nebylo jak vyplatit hráče. Bankrot byl opravdovou hrozbou. Klub mohl poděkovat spasiteli, který se jmenoval James Gibson. Živil se jako výrobce vojenských uniforem. Investoval do klubu 30 tisíc liber, zaplatil hráče a vrátil United znovu do bojů. Jmenoval nového manažera, Scotta Duncana, který dostal peníze, aby je utratil. Nicméně spoustu z nich neutratil. V sezóně 1933/34 byli United poprvé v historii ohroženi sestupem do Third Division, zachránili se až v posledním zápase, kdy doma porazili Millwall 2:0, který nakonec sestoupil na úkor United. V tom stejném týdnu vyhrál Manchester City FA Cup, pod vedením tehdy ještě ne tak známého Matta Busbyho. United skončili v sezóně 1934/35 na pátém místě a potom o rok později měli po dlouhé době zase šanci zazářit. Sice posledních 19 zápasů neprohráli, ale až v posledních zápasech se zase zachraňovali, když porazili Bury 3:2, děkovali gólům Manleyho a George Mutche. 19 zápasová šnůra bez prohry by sice mohla sice naznačovat šanci na návrat do First Division, jenže během Vánoc vyhráli pouze 4 zápasy, z toho jeden přímo na Štědrý den. Nakonec zvítězili pouze desetkrát, což znamenalo sestup, kontrastně s Manchestrem City, který byl opět šampiónem. Střídání soutěží nadále pokračovalo, když v následující sezóně United skončili za Aston Villou na druhé pozici a postoupili zpět do Second Division. Scott Duncan se moc neukázal, když klub v listopadu roku 1937 opustil a pokračoval jako manažer v Ipswich Town. Walter Crickmer se opět vrátil na pozici zaskakujícího manažera. V sezóně 1938/39, hlavně díky objevu Johnnyho Careyho, který mohl být později oceněn jako nejlepší fotbalový obránce všech dob, skončili United na 14. místě, což jim zaručilo záchranu. Carey odehrál 32 zápasů a vstřelil 6 gólů. Naopak soci z Manchesteru City sestoupili. Nebylo moc prostoru k tomu, aby se United z této úspěšné sezóny radovali, protože propuknutí Druhé Světové války zastavilo znovu na hodně let v Anglii fotbalovou ligu.