Dánský brankář Peter Schmeichel byl podle některých (a já se k nim také řadím) nejlepším brankářem v historii fotbalu. Jak viděl neuvěřitelnou sezónu, která byla jeho poslední na Old Trafford?
Jak vzpomínáte na těch 10 posledních dnů vaší kariéry v Manchesteru United?
Bylo to naprosto neuvěřitelné, jako z jiné planety. Nic podobného jsem do té doby nezažil. Hráli jsme tři nesmírně důležité zápasy a na konci každého z nich jsme v rukou drželi nádhernou trofej. K vidění byla trička a transparenty s nápisem „jeden pohár máme, dva ještě čekají“ a pak „dva poháry máme, jeden ještě čeká“. Když jsme přijeli do Barcelony, říkal jsem si, že jsme si neuvěřitelně zvykli na vypjaté chvíle těchto důležitých zápasů. Způsob, jakým jsme dokázali zvrátit průběh finálového zápasu byl překrásným zakončením fantastické sezóny.
Finálový zápas byl váš poslední za klub. Dokázal jste si ho vůbec užívat?
My jste tam nebyli od toho, abychom si něco užívali, ale abychom vyhráli. Když hrajete ve velkoklubu, jako je Manchester United, pod vedením Sira Alexe, tak nemůžete sledovat věci okolo vás. Musíte se jen koncentrovat na samotný zápas. To jsme dělali v každém zápase a finále nebylo výjimkou. Myslel jsem jen na to, abych podal dobrý výkon.
Nemohlo vám to vyjít lépe, jako kapitán jste dovedl svůj tým k vítězství…
Můj poslední zápas se zapsal do historie klubu… to bylo prostě perfektní vyvrcholení kariéry. Dlouho jsme prohrávali 0:1, ale nikdo z nás si nepřipouštěl, že bychom prohráli. Po zápase se na večírku řešilo, zda bych neměl v klubu zůstat a já jsem málem souhlasil. O pár dnů později jsem se znovu zamýšlet nad důvody svého rozhodnutí opustit klub a rozhodl jsem se, že svoje rozhodnutí měnit nebudu.
Všichni si pamatujeme vaši gymnastickou hvězdu na oslavu Oleho vítězného gólu…
Byla to naprostou spontánní reakce. Jak se oslavuje takový gól? Co se má dělat? Máte si jen říct: „Prima, dali jsme gól?“ To přece nejde. Každý fanoušek má svůj vlastní příběh oslavy tohoto gólu. Jeden můj kamarád se ocitl asi 50 metrů od místa, kde seděl, a objal se s asi 300 lidmi!
Během sezóny vás manažer nechal nějakou dobu odpočívat. Jak důležitá byla ta pauza?
Byla naprosto zásadní a já jsem byl našemu manažerovi velmi vděčný. Byl jsem naprosto unavený a nedokázal jsem se soustředit. Prostě se mi nechtělo hrát. Neměl jsem v sobě žádnou touhu vyhrávat. Právě tehdy jsem se rozhodl, že z klubu na konci sezóny odejdu. Když jsem se po pauze vrátil, cítil jsem se skvěle a těšil jsem se na každý zápas.
Dalším důležitým momentem sezóny byla vámi chycená penalta Dennise Bergkampa v opakovaném semifinále FA Cupu s Arsenalem…
To byl úžasný zápas a další příklad toho, jak byla tato sezóna fantastická. Nikdy jsme se nesmířili s tím, že jsme poraženi. Já jsem vlastně vůbec netušil, že běží poslední minuta utkání. Myslel jsem, že do konce zbývá aspoň 10 minut! Nakonec to byl rozhodující zákrok zápasu a já byl opravdu velmi šťastný, že se mi povedl. Hned nato pak dal Ryan Giggs svůj nezapomenutelný gól. Tento zápas a semifinále Ligy mistrů v Turíně, které se hrálo ve stejný měsíc, jsou nejlepšími zápasy, které jsem odchytal.
Zde je „must-see“ video. Uvidíte v něm vše, o čem Peter v rozhovoru mluví.