Po dlouhých měsících přemlouvání, nakonec Owen Hargreaves přestoupil do týmu z Old Trafford. Bývalý hráč Bayernu Mnichov se rozpovídal o svojich začátcích v Manchesteru United atd.. Čtěte dále..
Jaký je to pocit, být hráčem Manchesteru United?
Uplynulo hodně času, než se povedlo dohodnout na moji smlouvě. Obě strany se dlouho nemohly dohodnout, ale nakonec se to povedlo a jsem s toho velmi nadšený.
Myslel sis někdy, že by se ten přestup neuskutečnil?
Byl jsem optimistický. Když Manchester něco chce, většinou to dostane. Byl jsem trpělivý. Bayern je klubem, který má plno výborných hráčů. Chtěl jsem opustit Bayern už po Mistrovství světa, jenže přestup se uskutečnil až rok poté.
Byl jsi smutný z odchodu z Bayernu po tak dlouhém čase, který jsi tam strávil?
Smutný jsem nebyl. Dohodli jsem se na tom, kdy ukončíme spolupráci. Strávil jsem tam 10 let, ale to už je minulost. Hrál jsem tam v mládežnickém týmu, vyhrál jsem tam hodně trofejí. Hodně hráčů opouští Bayern a míří do horšího týmu. Já mám to štěstí, že jsem přestoupil do ještě lepšího týmu, než je Bayern.
Jaký je tvůj první názor na United?
Je to velký klub. Je trochu podobný Bayernu, protože tu panuje rodinná atmosféra. Všichni si pomáhají. Je to velmi dobré pro nové hráče. Všichni si tu rozumí a to je výborné.
Přemlouvali vás k přestupu do Anglie?
Ne tak docela. Po Mistrovství Světa jsem mluvil s Gary Nevillem. Hráči na Old Trafford chválili atmosféru v klubu a Manažera. Když vyšlo najevo, že United mají o mě zájem, tak se hráči s Manchesteru ptali: " Kdy přestoupí?".
Bylo Mistrovství Světa 2006 rozhodujícím bodem v tvoji kariéře?
Asi určitě. Úspěchy s Bayernem mě velmi těšily, protože s národním týmem se mi to ještě nepovedlo. V roce 2002 jsem se probil do první "jedenáctky" , jenže už v druhém zápase jsem se zranil. Reprezentace Anglie má světové záložníky, a proto je pro mě těžké se dostat do základu. Když se to podaři, musím toho využít. V roce 2005 jsem byl náhradníkem. Byl jsem na hřišti 10 minut a to se těžko dokazují kvality. Musel jsem být trpělivý. Nakonec se to vyplatilo a jsem velmi vděčný Erikssonovi za to, že mi dal šancí hrát na Mistrovství Světa 2006 v Německu. Myslím, že jsem se tam ukázal v dobrém světle. Byl to jedinečný zážitek.
V této sezoně jste se dali se Svenem do konkurenčích týmů. Vy do United, on do City…
Svenovi se povedlo vybudovat světový tým. Myslím, že se mu to podaří i v City. On má svoje kritiky, ale pro mě je fantastický. Velmi dobře vedl reprezentaci Anglie a lituju, že u týmu není i dnes. Odpadli jsem po penaltách na Mistrovství Světa i na Mistrovství Evropy. Utkání mohlo skončit i našim vítězstvím. Vítězství bylo na blízku, ale my jsme měli smůlu.
Cítíš, že po přestupu do týmu z Premiership, jsi vlastně zase doma?
Anglie je domovem mojich rodičů. Rodina mojich rodičů se narodili nedaleko Manchesteru. Moji rodiče se před 20 lety přestěhovali do Kanady, kde mě vychovali. Narodili se tam i moji dva bratři, ale moje kořeny jsou v Anglii. Hraju v reprezentaci Albionu, tedy nejlepšího národu na světě.
Už jsi hrál v evropských pohárech. Je Champions League tvojí prioritou?
Těžko řict. Liga Mistrů, to je po Mistrovství Světa největší soutěž. Každý tým chce tuto soutěž vyhrát. Není to ale tak jednoduché. V Manchesteru je to podobné jako v Bayernu. Dojít do čtvrtfinále je absolutní minimum. Důležitá je také Premier League. Všichni fanoušci sledují týden co týden svůj tým. Nikdy jsem Premier League nehrál, proto je mým cílem ji vyhrát. Vyhrát Ligu Mistrů by bylo fantastické zakončení moji první sezony v Anglii, ale pravda je taková, že od nás se čeká vítězství na všech frontách.